Stromy a kořeny, naše kořeny
Den stromů 20. října nás inspiroval i ve škole. Povídali jsme si o částech stromu a jeho jednotlivých funkcích. K čemu má listy? Jak vypadá, když krvácí kmen? Co zajistí stromu kořeny? Proč listy a jehlice modřínu u nás opadají a ostatní jehličnany ne? Poznáváme stromy podle plodů, listů, kůry, tvaru. Jak funguje fotosyntéza a co je to chlorofyl. Zkoušeli jsme si ta důležitá slova napsat. Namalovat strom a slovy popsat jeho části, a také je angličtině pojmenovat. Zkoušeli jsme měřit stromy metrem, dostali jsme se tak vyšším číslům desítkové soustavy, poznávali jsme délkové jednotky 1cm, 100 cm, 1 m...


Ve čtvrtek jsme navázali i s předškoláky a každá školačka i předškolačka i zasadila svůj smrček. Poprosili jsme zemi, aby je přijala a dařilo se jim u nás dobře.
Abychom si smrčky poznali, každý si nabarvil akrylovými barvami svůj klacík a zavěsil na svůj stromek.



A kde jsou naše kořeny? Naši předkové? Odkud pochází a jak jsou s námi propojeni. Větve naší rodiny jsme zkusili nakreslit a nalepit k nim tváře z našeho rodu. A společně zapisovali na tabuli obecný rodokmen, doplňovali do prázdných lístků já, bratr, sestra, máma, táta, babi, děda...



Dnešní den přinesl jinou emoci, než minule tu radostnou. Přišel vztek. Ten není možná příjemný, ale je to velký pomocník a učitel. Proč vzniká a jak se dá řešit, jak bychom chtěli, aby byl vztek vyjadřován nám, a jak ho můžeme vyjadřovat zase my. Co nám vztek o nás říká: učí nás poznávat naše hranice.

Dokončení rodokmenu nebo jeho příprava byla zajímavou zkušeností i pro rodiče, chvíle ke vzpomínce na naše předky. Dík za předanou moudrost a prosíme o podporu k překonání rodových výzev.
