STUDÁNKA
LESNÍ ŠKOLA A ŠKOLKA
Dobrovolnictví ve Studánce ve spolupráci s Evropským sborem solidarity
Více o programu zde.
A jak to tedy u nás vše začalo
V druhé polovině roku 2020 se Studánka rozhodla spojit s Evropským sborem solidarity a pomoci nějakým způsobem znevýhodněným lidem v rámci dobrovolnictví v naší organizaci. Poskytnout jim nové zkušenosti, zážitky, praxi a další pohled na svět.
Naše první volba, komu takto pomoci, padla na lidi, kteří mají nějaké sluchové postižení. Plzeňská unie neslyšících z.ú. nám vytvořila krásné propagační video viz níže, ale i přesto se k nám nikdo z řad neslyšících bohužel nepřihlásil.
Naše první dobrovolnice - ČR
Proto jsme začali hledat dále, tentokrát někoho ze sociálně znevýhodněného prostředí. To se zadařilo a v březnu 2021 jsme ve Studánce přivítali naší první dobrovolnici Lenku Malou z Mostu, která k nám přišla v rámci programu Erasmus+ projektu Evropského sboru solidarity. Původně s námi měla Lenka zůstat na půl roku, ale nakonec jsme její pobyt u nás po vzájemné dohodě prodloužili až do začátku roku 2022.
Lenka už měla s dobrovolnictvím zkušenosti například v Německu, kde pracovala v zahradnictví, má ráda japonskou kulturu, učí se japonsky a také čte manga.
V rámci naší lesní mateřské školy Studánka a komunitní školy Studánka u nás Lenka ráda a dobře vypomáhala, jak bylo zrovna potřeba. Starala se spolu s průvodci o naše děti například na výletech, pomáhala v rámci odpolední družiny pro školáky, pečovala o naši zeleninovou a květinovou zahrádku a spoustu dalšího. My jsme se Lence na oplátku snažili pomáhat s její nelehkou situací. Lenka byla ubytována nejprve na koleji ve Svatém Janu pod Skalou a později se pro Lenku naskytlo ubytování v hudlické ubytovně. Bohužel poté, co začala válka na Ukrajině, a do ČR začali proudit ve velkém váleční uprchlíci, musela se Lenka z ubytovny odstěhovat a jelikož se nám pro ní nepodařilo najít další ubytování, tak její spolupráce s námi musela být ukončena. Přesto s Lenkou zůstáváme v kontaktu a nyní nám například přijela na týden vypomoci, když odjel náš kuchař na mobility do Norska a druhá pomocná kuchařka náhle onemocněla. Toho si velmi vážíme a moc jí za to děkujeme.
Naše druhá dobrovolnice - Turecko
Poté si nás sama našla a projevila zájem o dobrovolnictví ve Studánce tentokrát zahraniční dobrovolnice lknur Ayla Birinci z Turecka. Než k nám mohla přijet, tak jsme museli absolvovat skoro půlroční zdlouhavé čekání, než Ayla dostala všechna povolení a vízum na vycestování do ČR. Ani její přílet se neobešel bez komplikací, i když to je s odstupem času úsměvná historka. Než se k nám Ayla rozhodla přicestovat, tak nikdy předtím neletěla letadlem. A tak si škodolibý osud řekl, že jí tuto možnost zprostředkuje hned dvakrát, aby si to náležitě užila a my abychom si užili ještě trochu toho čekání. 7. 4. 2022 nasedla Ayla v Turecku do letadla směr ČR. V odpoledních hodinách se jí vydala přivítat a přivézt Sandra, která čekala na pražském letišti na její přílet. A čekala, čekala, až se dozvěděla, že letadlo s Aylou muselo být kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám odkloněno na přistání do Vídně. V tu chvíli jsme nikdo nevěděl, jak se k nám Ayla z Vídně dostane. Nakonec se Ayla mohla Sandře ozvat, ale jaké bylo naše překvapení, když se ozvala ne z Vídně, ale opět z Turecka :) Jelikož Ayla měl víza pouze do ČR, tak jí aerolinky naložili a vydali se s ní zpět, tudíž si užila takový okružní let nad Evropou. Vše se opakovalo druhý den, kdy byl nejprve pro větší napětí dvakrát odložen čas odletu Aylina letadla, ale vše nakonec dobře dopadlo a Aylu jsme mohli přivítat ve Studánce.
Zůstane u nás rok. Někdy bylo náročnější skloubit spolupráci, protože se setkávali dvě velmi odlišné kultury a zvyky a každý měl tím pádem trochu jiné představy, ale na všem jsme se nakonec vždy domluvili. Ayla vypomáhala hlavně dětem ze školní družiny lesní komunitní školy, hráli společně různé hry, seznamovala děti s tureckou kulturou a též dopomáhala při různých výletech školky nebo školy.
Ayla měla u nás být do ledna 2023. Neměla ale odpovídající teplé vybavení na zimní měsíce a vzhledem k oficiálnímu odchodu v lednu už si vybavení nechtěla pořizovat a rozhodla se tak pro dřívější odchod na konci listopadu 2022.
Náš třetí dobrovolník - Francie
Jen pár dní po odjezdu Ayly k nám přicestoval další dobrovolník, tentokrát Emile Chevalier z Francie. Emile zvolil pro své cestování pozemní dopravu autobusem. Ani přijezd Emile se neobešel bez počátečních drobných problémů, jelikož Emile stihla bohužel v den odjezdu náhlá zdravotní indispozice a tak musel svůj příjezd o něco odložit. Nakonec se vše podařilo a Emile se již tak stal naším pomocníkem. V prosinci zažil, jak to vypadá, když u nás chodí Mikuláš, čert a anděl, navštívil s dětmi program v pražském Rudolfinu, které je významnou stavbou české novorenesanční architektury, naučil je vyrábět obálky například pro přáníčka a když zde napadl sníh, tak si s dětmi užil i pravé zimní radovánky.
Naše čtvrtá dobrovolnice - Francie
V sobotu 21. ledna 2023, přicestovala z Francie, též autobusem v pořadí již naše čtvrtá dobrovolnice, Lucile Landais. Do Prahy jí přijel vyzvednout náš dobrovolník Emile, který již znal cestu a společně docestovali vlakem do Berouna. Lucile se velmi rychle adaptovala na naše prostředí a se svojí kreativitou a elánem se již plnohodnotně zapojuje do dění ve Studánce a děti si jí oblíbily. Byla s dětmi ze Studánky také již na hudebním programu v pražském Rudolfinu, pro děti připravila moc krásný projekt i s vytvořenou knihou s krásnými obrázky, Také si mohla popovídat a seznámit se s Anette Kristiansen Rue, která přicestovala současně s Lucile, pro změnu z norské školky v rámci projektu mobilit mez LMŠ Studánka a norskou školkou Småtjern.